
Když jste byla malá, přála jste si, aby se zajímal. Aby se zeptal, jaký jste měla den, přišel na vaše vystoupení nebo vás prostě objal. Dnes možná čekáte na zprávu od muže, který je vám chvíli blízko a pak se zase vzdálí. Rozumově víte, že vám to nestačí. Přesto je těžké odejít. Co když se v téhle naději ozývá i něco mnohem staršího než váš současný vztah?
Citově nedostupný otec nemusí být muž, který rodinu opustil. Mohl s vámi žít, vozit vás do školy a starat se, abyste měla všechno potřebné. Když jste ale byla smutná, nevěděl, co si počít. Vaše obavy zlehčoval, na otázky odpovídal jedním slovem a o tom, co prožíváte, se doma příliš nemluvilo. Možná vás měl rád, jen jste jeho blízkost necítila tak, jak jste potřebovala.
Dítě si takový odstup obvykle neumí vysvětlit možnostmi a omezeními dospělého. Může začít hledat chybu u sebe. Třeba budu zajímavější, když budu mít samé jedničky. Třeba bude mít lepší náladu, když nebudu nic chtít. Z obyčejné potřeby být milovaná se postupně může stát snaha přijít na to, jak si pozornost zasloužit.
Zkušenosti s otcem neurčují, koho budete milovat. Podobu vašich vztahů ovlivňuje mnoho lidí a událostí. Mohou však přispět k tomu, co vám v blízkosti připadá známé a co jste ochotná dlouho snášet.
Muž, jehož zájem přichází nepravidelně, ve vás může probouzet silnou naději. Když se ozve po několika dnech mlčení, úleva na chvíli překryje všechno, co vás předtím bolelo. Znovu uvěříte, že se vztah konečně mění. Jeho pozornost má takovou váhu i proto, že jste na ni musela čekat.
Můžete se pak soustředit hlavně na to, co udělat, aby zůstal blízko. Jak mu napsat, abyste ho neodradila. Kdy se zeptat na další setkání. Kolik nejistoty ještě vydržet. Otázka, zda takový vztah vyhovuje také vám, ustupuje do pozadí.
Někdy v současném vztahu hledáme i potvrzení, které nám kdysi chybělo. Pokud si mě tento muž konečně vybere, možná přestanu pochybovat, zda jsem dost dobrá. Takové přání nemusí být vědomé. Může se skrývat za přesvědčením, že právě tento vztah musíte zachránit, přestože vás dlouhodobě vyčerpává.
Pomoci může podívat se na to, zda vám tento muž skutečně dává pocit, že jste pro něj důležitá, nebo stále čekáte, že vám ho teprve dá. Zajímá se o vás? Počítá s vámi? Můžete se na něj spolehnout? Pokud vám právě tohle dlouhodobě chybí, zkuste si položit i těžší otázku: Chci být s ním takovým, jaký je dnes, nebo mě ve vztahu drží hlavně naděje, že se změní a konečně si mě vybere?
Nemusíte otce odsoudit ani popřít hezké vzpomínky, abyste si připustila, že vám něco důležitého chybělo. Mohl dělat to nejlepší, co uměl, a přesto jste se vedle něj mohla cítit osamělá. Obojí může platit současně.
Porozumění vlastní minulosti vám může pomoci dříve poznat okamžik, kdy znovu potlačujete své potřeby ve snaze získat něčí zájem. Postupně můžete zkoušet jinou reakci: říct, co potřebujete, věnovat pozornost odpovědi a brát vážně opakované chování. Také si dát prostor poznat člověka, jehož zájem nemusíte neustále odhadovat.
Po několika setkáních si zkuste zapsat, jak se cítíte mezi nimi. Můžete se věnovat svému životu, nebo většinu času přemýšlíte, zda se ozve? Zajímá se o vás průběžně? Můžete projevit přání, aniž byste se bála, že tím všechno pokazíte? Vedle přitažlivosti věnujte pozornost i těmto zkušenostem.
Co jsem jako malá dělala, abych získala tátovu pozornost?
Dělám něco podobného i ve svých partnerských vztazích?
Co mi tento muž nabízí dnes?
Kdyby se jeho chování nezměnilo, chtěla bych v tomto vztahu zůstat?
Další souvislosti a podněty najdete v sekci Vztahové vzorce.