
Kdysi jste si slíbila, že takhle žít nebudete. Nebudete mlčet jako maminka, vybuchovat jako táta ani zůstávat vedle člověka, se kterým si nemáte co říct. A pak při jedné hádce uslyšíte vlastní větu a zarazíte se. Znáte ji z domova. Jak je možné, že se vrací něco, čemu jste se tolik chtěla vyhnout?
V rodině získáváme první zkušenosti s tím, jak lidé zacházejí s blízkostí, neshodami a zklamáním. Pozorujeme, zda se po hádce někdo omluví, zda je možné změnit názor a co se stane, když jeden potřebuje něco jiného než druhý.
Některé z těchto způsobů později vědomě převezmeme. Jiné odmítáme. Ve vypjatých chvílích ale můžeme sáhnout po reakci, kterou dobře známe, i když se nám nikdy nelíbila. Zvlášť když zatím nemáme dost zkušeností s tím, jak by podobná situace mohla proběhnout jinak.
Vaši rodiče se možná hlasitě hádali, zatímco u vás doma se hlas nezvyšuje. Přesto můžete zažívat podobnou osamělost, protože se nepříjemná témata vůbec neotevírají. Nebo jste si vybrala muže, který je v mnoha ohledech jiný než otec, ale znovu se vedle něj bojíte říct, co potřebujete.
Někdy tedy neopakujeme stejné vnější chování. Vrací se spíš určitá zkušenost: moje přání nejsou důležitá, nesouhlas ohrožuje vztah nebo za klid mezi námi odpovídám hlavně já.
Právě taková souvislost může být užitečnější než otázka, zda se váš partner podobá některému z rodičů.
Vědět, co nechcete, je důležitý začátek. Potřebujete ale také postupně zjistit, co chcete dělat místo toho. Pokud jste doma neviděla klidný rozhovor po neshodě, nemusí vám být jasné, jak ho vést ve chvíli, kdy jste sama zraněná.
Můžete například vědět, že nechcete partnera trestat mlčením. Když vás ale zaplaví vztek, nedokážete pokračovat v rozhovoru. Jiná možnost může znít: „Teď jsem příliš rozrušená. Potřebuji chvíli pro sebe a večer se k tomu vrátím.“ Potom je důležité domluvený návrat skutečně dodržet.
Nový způsob se obvykle učíme po malých krocích. Někdy se podaří hned, jindy až zpětně poznáme, kde jsme mohli reagovat jinak.
Porozumění rodinným souvislostem může přinést úlevu. Vaše reakce najednou dává větší smysl. Zároveň je důležité vidět i to, co se mezi vámi děje dnes. Ne každá neshoda je návratem do dětství a ne každá vaše obava je jen starý strach. Partner může skutečně porušovat dohody nebo přehlížet vaše potřeby.
Podobně ani jeho těžké dětství neznamená, že máte snášet ubližující chování. Důležité je, zda dokáže převzít odpovědnost a společně s vámi hledat změnu.
Nový vztahový příběh vzniká z konkrétních zkušeností: že můžete nesouhlasit, zůstat slyšená a po konfliktu znovu najít blízkost. Pokud se stále vracíte do stejného kruhu, může vám s hledáním jiných reakcí pomoci terapeut.
Zkuste si vybavit poslední neshodu. Co ji spustilo, jak jste reagovala a co následovalo? Potom se zamyslete, zda tento průběh odněkud znáte. Vyberte jediný okamžik, ve kterém byste příště chtěla zkusit jinou reakci. Nemusíte měnit celý vztah během jednoho rozhovoru.
Co jsem si kdysi slíbila, že ve vztahu nikdy nezažiji?
Vrací se podobné chování, nebo spíš podobný pocit?
Jakou jinou reakci se potřebuji naučit?
Je partner ochotný pracovat na tom, co se mezi námi opakuje?
Další souvislosti najdete v sekci Vztahové vzorce.