
Najednou se vám chce plánovat podle toho, kdy má čas. Odložíte cvičení, kamarádce navrhnete jiný den a vlastní klidný večer vyměníte za možnost ještě na chvíli být spolu. Je v tom radost a příjemné těšení. Jen po nějaké době zjistíte, že o jeho týdnu víte všechno, zatímco z vašeho vlastního zůstaly hlavně mezery mezi setkáními.
Nová zamilovanost může přirozeně přinést víc společného času. Nemusíte si radost dávkovat podle přísného rozvrhu ani se hlídat při každé změně plánu. Může ale být příjemné všímat si, zda nový vztah váš život rozšiřuje, nebo z něj postupně vytlačuje všechno, co vás předtím drželo a těšilo.
Možná opravdu chcete tentokrát zůstat s ním místo obvyklého programu. To může být vaše svobodná volba. Jindy se však přizpůsobíte hlavně proto, že se bojíte odmítnout jediné jeho volné okno. Kdybyste dnes nešla, třeba by se už další příležitost neobjevila. Stejná změna kalendáře pak může mít úplně jiný vnitřní důvod.
Zkuste si někdy položit otázku, co byste zvolila, kdybyste si byla jeho zájmem jistá. Možná totéž. Možná byste si s radostí nechala už domluvený večer. Odpověď nemusí hodnotit váš vztah. Může jen ukázat, kde do plánování vstupuje nejistota hlasitěji než vlastní chuť.
Přátelé, koníčky a chvíle pro sebe nemusí soupeřit s novým mužem. Jsou součástí člověka, kterého poznává. Pokud se jich vzdáte téměř všechny, může vám později chybět nejen program, ale také možnost být někde přirozeně sama sebou bez neustálého sledování nové blízkosti.
Můžete říct: „Ve čtvrtek už něco mám, ale ráda tě uvidím v sobotu.“ Taková věta nemusí být záměrná nedostupnost ani seznamovací taktika. Je to obyčejná informace o vašem životě. Nemusíte rušit skutečný plán, abyste prokázala, že vám na něm záleží.
Pokud jste stále tou, která přesouvá všechno ostatní, může být těžké poznat, co by pro společný čas udělal on. Můžete navrhovat možnosti a přitom nechat prostor také jeho iniciativě. Ne jako zkoušku, při které počítáte hodiny do zprávy. Jako přirozenou účast dvou lidí.
Někdy mají lidé různě náročné týdny a domluva nebude vždy vyvážená. Důležité může být, zda se rozdíl dá vyslovit a časem se přizpůsobujete oba. Pokud váš život musí pokaždé ustoupit, aby setkání vůbec vzniklo, můžete si poctivě přiznat, jak vám taková podoba vztahu vyhovuje.
Může to být pravidelná procházka, setkání s kamarádkou nebo večer bez plánů. Nemusíte si předem rozdělit celý týden na pevná území. Někdy stačí vědět, která část života vám dělá dobře a nechcete ji odkládat pokaždé, když přijde nové pozvání.
Pokud jste už některé vztahy a zájmy upozadila, nemusíte se za to trestat. Můžete se znovu ozvat, vrátit se na kurz nebo si prostě nechat jeden vlastní večer. Nový vztah nemusí ztratit na intenzitě jen proto, že v něm máte z čeho vycházet. Může být příjemné přicházet za druhým s vlastním dnem, vlastními zážitky a chutí sdílet je, místo pocitu, že den teprve začíná jeho zprávou.
Až se překryje nové pozvání s něčím, na co jste se sama těšila, zkuste původní plán jednou ponechat a nabídnout jiný čas. Všimněte si svých pocitů i jeho reakce. Nemusíte z toho dělat velké vyhlášení nezávislosti.
Co z vlastního života mi stále dělá dobře?
Které plány měním z chuti a které ze strachu?
Mohu nabídnout jiný termín bez obavy, že tím všechno pokazím?
Podílíme se na hledání společného času oba?
Jakou část svého týdne bych si chtěla znovu nechat pro sebe?
Zamilovat se můžete i s vlastním životem, přáteli a přáními. Další články o nových začátcích vám nabídnou prostor pro blízkost, ve které nemusíte postupně mizet sama sobě.