Jste bez partnera. To ještě neříká nic o tom, kolik lásky si zasloužíte

Někdo se zeptá, jestli už jste někoho potkala, a obyčejný rozhovor se najednou promění v malé vysvětlování. Ne, ještě ne. Ano, chodíte mezi lidi. Ne, asi nejste příliš vybíravá. Přitom jste ještě před chvílí měla docela hezký den. Jen teď jako by bylo potřeba obhájit život, ve kterém právě není partnerská fotografie vedle postele.

Být bez partnera může být příjemné, bolestné i obojí podle toho, jaký je den. Nemusíte se tvářit, že vám nic nechybí. Touha po blízkosti není slabost. Vaše současná situace však nemusí sloužit jako vysvětlení vaší hodnoty. To, že vám někdo právě neříká „moje lásko“, neznamená, že je ve vás méně k milování.

Stesk nemusí rozhodovat o celém obrazu vašeho života

Možná vám chybí společná rána, někdo na zavolání nebo obyčejný dotek při vaření. Když si takové přání přiznáte, nemusíte tím prohlásit celý svůj život za neúplný. Můžete mít dobré přátele, práci, která vás těší, i vlastní plány, a přesto si přát partnera. Jedna nenaplněná oblast nemusí vymazat všechny ostatní.

Někdy se však po osamělém večeru objeví mnohem tvrdší závěr: asi se mnou něco není v pořádku. Zkuste poznat rozdíl mezi pocitem a takovým hodnocením. „Dnes mi chybí blízkost“ je konkrétní zkušenost, ke které můžete být laskavá. „Nikdo mě nechce“ už vypráví celý příběh, pro který možná nemáte skutečnou oporu.

Nemusíte ze samostatnosti dělat další zkoušku

Možná kolem sebe slyšíte, že nejprve musíte být dokonale šťastná sama, a teprve potom přijde správný vztah. I takové očekávání může být tíživé. Najednou nestačí žít bez partnera. Ještě u toho musíte působit naprosto spokojeně, jinak jako byste nebyla připravená na lásku.

Můžete se učit být sama se sebou dobře a současně po někom toužit. Můžete se někdy rozplakat a jindy si vlastní prostor užívat. Nemusíte dosáhnout stavu, ve kterém už nikoho nepotřebujete. Blízkost k sobě nemusí znamenat nepřítomnost všech přání směrem k druhým lidem.

Život nemusí čekat na společné číslo pokoje

Možná odkládáte výlet, úpravu domova nebo něco docela malého na dobu, až to budete mít s kým sdílet. Některé věci skutečně chcete prožít ve dvou. U jiných však stojí za to se zeptat, zda je můžete zpřístupnit svému dnešnímu životu. Jet s kamarádkou. Koupit si stůl, který se líbí vám. Udělat si hezkou sobotu bez čekání, kdo ji potvrdí.

Nejde o předstírání, že už partnera nechcete. Jde o možnost nezastavit kvůli této touze všechno ostatní. Váš dnešek má hodnotu i tehdy, když se v něm ještě nesplnilo každé přání. Nemusíte si drobnou radost nechat až jako odměnu za životní situaci, kterou zatím nemůžete ovlivnit sama.

Na otázky nemusíte odpovídat obhajobou

Můžete říct: „Teď nikoho nemám. Až budu chtít něco sdílet, řeknu ti.“ Nebo: „Vztah bych si přála, ale nechci to dnes rozebírat.“ Nemusíte se smát poznámce, která vás zranila, jen abyste nepůsobila přecitlivěle. Lidé mohou mít dobrý úmysl a přesto se dotknout místa, o kterém právě nechcete mluvit.

Zkuste být na své straně také po takovém rozhovoru. Nemusíte hned hledat důkaz, že jste dost přitažlivá, zábavná nebo společenská. Můžete si jen připomenout, co o sobě víte mimo partnerský stav. Jste celá žena také v období, kdy se váš milostný příběh nepíše ve dvou. A vaše touha po lásce si zaslouží něhu, ne další sebeobviňování.

TIP: Jednu věc neodkládejte

Vyberte drobné přání, které si schováváte na dobu „až někoho budu mít“. Zvažte, zda ho můžete uskutečnit jinak už teď. Ne jako důkaz své nezávislosti. Prostě proto, že je to něco, co by vám udělalo dobře.

Otázky, které si můžete položit

Co mi dnes konkrétně chybí?
Jaký tvrdý závěr si k tomu přidávám sama?
Co v mém životě má hodnotu už teď?
Které přání nemusí čekat na partnera?
Jak chci odpovědět, když někdo otevře téma, o kterém nemám chuť mluvit?

Kam můžete pokračovat

Můžete si přát vztah a současně se opírat o život, který je váš už dnes. V dalších článcích o vztahu k sobě najdete prostor pro vlastní hodnotu, přání i laskavější pohled na to, kde právě jste.

Další články: Vztah k sobě →