První schůzka není konkurz. Nemusíte se hlavně zalíbit.

Převléknete se potřetí, zkontrolujete čas a ještě cestou přemýšlíte, o čem budete mluvit. Chcete působit přirozeně, ale zároveň zajímavě. Uvolněně, jen ne lhostejně. Když se pak posadíte naproti němu, část vaší pozornosti stále sleduje, jak na vás reaguje. Směje se? Nenudí se? Líbíte se mu? Mezi všemi těmito otázkami snadno zanikne jedna stejně důležitá: Jaký je vlastně on?

Na první schůzce chceme udělat dobrý dojem. Záleží nám na tom, jak vypadáme, co řekneme a zda mezi námi vznikne přitažlivost. Nervozita k seznamování patří, zvlášť když nás druhý člověk zaujal už při psaní nebo jsme dlouho na žádném rande nebyly.

Někdy se ale z příjemného očekávání stane úkol, který musíme zvládnout. Připravujeme si odpovědi, hlídáme smích a snažíme se vyhnout každému tichu. Domů pak odcházíme s množstvím úvah o vlastním výkonu a překvapivě malou představou o člověku, se kterým jsme právě strávily dvě hodiny.

Když se při rozhovoru zároveň pozorujete

Vyprávíte příhodu z práce a v duchu už hodnotíte, zda není příliš dlouhá. Napadne vás vtip, ale raději ho neřeknete. Zmíní svou zálibu a vy rychle hledáte něco, čím byste se mu přiblížila.

Takové hlídání může rozhovor ztěžovat. Místo abyste poslouchala, co říká, připravujete další větu. Místo zvědavosti přichází snaha udržet jeho zájem. A když schůzka skončí, možná si přesně pamatujete svůj přeřek, zatímco jeho vyprávění vám splývá.

Pomoci může obrátit pozornost k něčemu konkrétnímu v rozhovoru. Co vás právě zaujalo? Čemu jste nerozuměla? Na co byste se chtěla zeptat, i kdybyste nemusela působit chytře nebo zábavně? Opravdový zájem vám může pomoci vrátit se do společné chvíle.

Nemusíte zachránit každé ticho

Krátká odmlka může na prvním rande působit mnohem delší, než skutečně je. Snadno ji vyložíte jako známku, že rozhovor nefunguje, a rychle začnete hledat nové téma.

Dva lidé, kteří se téměř neznají, ale nemusí okamžitě najít společný rytmus. Můžete se napít, rozhlédnout nebo chvíli přemýšlet. Někdy pomůže i obyčejné přiznání: „Jsem trochu nervózní, už jsem dlouho na podobné schůzce nebyla.“

Také si můžete všimnout, zda se na rozhovoru podílí on. Ptá se? Navazuje na vaše odpovědi? Přináší něco ze sebe? Pokud všechna témata otevíráte vy, není nutné přidávat další úsilí jen proto, abyste schůzku udržela v chodu. I její průběh vám něco říká o tom, jak vám spolu je.

Malé rozdíly vám pomohou poznat se

On miluje hory, vy raději město a dlouhé obědy. Vstává brzy, vy o víkendu ráda ponocujete. Nemusíte hned hledat způsob, jak rozdíl zmenšit, aby vás nepřestal považovat za vhodnou partnerku.

Můžete říct, co máte ráda vy, a zajímat se o jeho zkušenost. „Na několikadenní přechod bych asi nevyrazila, ale zajímá mě, co tě na tom tolik baví.“ Rozhovor tak může pokračovat bez předstírání podobnosti.

Zároveň poznáte, jak s odlišností zachází. Je zvědavý, umí si z rozdílu udělat laskavou legraci, nebo začne váš způsob života shazovat? Neshoda v jedné zálibě nemusí být podstatná. Způsob, jakým spolu o ní mluvíte, pro vás může mít větší význam.

Upřímnost nevyžaduje celý životopis

Snaha být autentická někdy vyvolává opačný tlak: měla bych hned říct všechno, aby věděl, jaká opravdu jsem. Na první schůzce ale můžete sdílet jen to, co je vám příjemné.

Nemusíte podrobně vyprávět poslední rozchod, vysvětlovat rodinné konflikty ani odpovídat na osobní otázku jen proto, že zazněla. Můžete říct: „To je delší příběh, nechala bych si ho na jindy.“ Postupné poznávání má vlastní hodnotu. Dává vám možnost rozhodovat, komu a za jakých okolností se chcete více otevřít.

Stejně tak nemusíte mít připravenou dokonale poutavou verzi svého života. I obyčejné věci mohou vést k blízkému rozhovoru, pokud se o ně druhý skutečně zajímá.

Příjemná schůzka vás k ničemu nezavazuje

Může být milý, pozorný a můžete se spolu dobře bavit. Přesto nemusíte chtít další setkání. Někdy chybí přitažlivost, jindy vás rozhovor jednoduše neosloví. Nemusíte najít jeho nedostatek, kterým své rozhodnutí zdůvodníte.

A může to být i naopak. Začátek bude rozpačitý, ale během setkání objevíte humor nebo způsob přemýšlení, který vás zaujme. Pokud vás láká poznat ho víc, můžete si dát další schůzku bez představy, že už tím potvrzujete budoucí vztah.

Po prvním setkání často stačí vědět právě tolik: Chci s tímto člověkem strávit ještě nějaký čas?

Jeho odpověď nerozhoduje o tom, jak jste schůzku zvládla

Když se neozve nebo řekne, že nechce pokračovat, může to zamrzet. Zvlášť pokud jste se těšila a představovala si další setkání. Nemusíte předstírat, že vás to nechává chladnou.

Z odmítnutí však nelze spolehlivě vyčíst, že jste byla málo zajímavá, příliš upovídaná nebo jste měla zvolit jiné šaty. Přitažlivost a chuť pokračovat ovlivňuje mnoho věcí, které nemáte pod kontrolou. Někdy se dva lidé zkrátka nepotkají v tom, co hledají a cítí.

První schůzka vám může přinést hezký večer, rozčarování, nové poznání i obyčejnou zkušenost. Nemusí skončit druhým rande, aby měla smysl. Důležité je také to, zda jste během ní mohla být přítomná, poznávat druhého a dát mu možnost poznat vás.

TIP: Po schůzce si připomeňte tři konkrétní okamžiky

Než začnete rozebírat, jak jste působila, vybavte si jednu věc, která vás potěšila, jednu, která vás zaujala, a případně něco, co vám nebylo příjemné. Držte se toho, co se skutečně stalo. Snáz tak zjistíte, jaké setkání bylo pro vás, místo abyste jen odhadovala jeho hodnocení.

Otázky, které si můžete položit

Na co jsem se ho chtěla zeptat, ale raději jsem to neudělala?
Zajímal se o mě, nebo jsem hlavně udržovala rozhovor?
Mohla jsem projevit jiný názor a zůstat uvolněná?
Co mě na něm zaujalo kromě toho, že projevil zájem o mě?
Přeji si další setkání, nebo hlavně doufám, že si ho přeje on?

Kam můžete pokračovat

Další inspiraci najdete v sekci Nové začátky v lásce.